Domácí násilí

Domácí násilí může mít různé podoby, a proto je leckdy velice obtížné jej rozeznat. Přesto se při jeho rozpoznávání v rámci partnerských vztahů můžeme orientovat dle určitých znaků, které jsou v násilných vztazích obvyklé. K lepší orientaci v problematice si můžeme zodpovědět několik otázek:

Co je to domácí násilí?

Existuje celá řada definic domácího či partnerského násilí. Všechny tyto definice však spojují znaky, které jsou pro domácí násilí typické a kterým se budeme dále podrobněji věnovat.

Definici domácího násilí v širším slova smyslu podala Rada Evropy v roce 1985: „Násilné chování v rodině zahrnuje jakýkoliv čin nebo opomenutí spáchané v rámci rodiny některým z jejich členů, které podkopávají život, tělesnou nebo duševní integritu, nebo svobodu jiného člena stejné rodiny, nebo vážně poškozují rozvoj jeho osobnosti.“ V užším slova smyslu pak intimní (partnerské) násilí je "jakýkoliv výskyt ohrožujícího chování, násilí nebo zneužití psychického, fyzického, sexuálního, ekonomického nebo emocionálního mezi dospělými osobami, které jsou nebo někdy v minulosti byly intimními partnery nebo členy rodiny, a to bez ohledu na pohlaví."[1]

Dle definice Istanbulské úmluvy jsou za domácí násilí považovány veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, k němuž dochází v rodině nebo domácnosti, anebo mezi bývalými či stávajícími manželi, partnery či osobami blízkými, bez ohledu na to, zda násilná osoba sdílí nebo sdílela společnou domácnost s osobou ohroženou tímto násilím.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje intimní partnerské násilí jako “chování intimního partnera či bývalého partnera, které způsobuje fyzické, sexuální nebo psychické zranění, včetně fyzické agrese, sexuálního nátlaku, psychického týrání a kontroly chování."[2]

Český statistický úřad na svých stránkách uvádí: „Domácí násilí / násilí v rodině = opakované a dlouhodobé násilí, kterého se dopouští dospělá nebo mladistvá osoba na svých blízkých (obětí mohou být manžel/manželka, druh/družka, rozvedení manžel/manželka, dítě, rodič, prarodič). Domácí násilí má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nejčastěji jejich kombinace, jehož intenzita se stupňuje. Domácí násilí je vědomá činnost. Začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přidávají útoky proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útoky proti lidskému životu. Domácí násilí se liší od ostatních forem delikventního chování tím, že vytváří vztah závislosti oběti na násilné osobě, je zaměřeno na získání moci násilné osoby nad obětí a probíhá v soukromí, tedy ve skrytu, mimo kontrolu veřejnosti. Charakteristickým rysem domácího násilí je skutečnost, že se pro svou trvalost a různou intenzitu násilných aktů postupně stává součástí běžného života. Více než 90 % obětí domácího násilí jsou ženy.“[3]

Na základě souboru dosud používaných definic byla navržena konceptuální definice partnerského násilí, která vychází z hlavních definičních znaků partnerského násilí a obecného chápání tohoto jevu. Partnerské domácí násilí tedy definujeme jako: „Opakované projevy fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilného jednání stupňující se intenzity, odehrávající se v současném či bývalém partnerství, kdy násilná osoba využívá své převahy (fyzické, psychické, ekonomické) nad druhou osobou, bez ohledu na formu jejich vztahu, pohlaví a sexuální orientaci, k nimž dochází v soukromí, bez ohledu na to, zda osoby v partnerském vztahu sdílejí či sdíleli společnou domácnost.“[4]

Jaké jsou druhy domácího násilí?

Rozlišujeme několik druhů domácího násilí, které se pak často v různé míře a intenzitě kombinují:

fyzické násilí (strkání, fackování, tahání za vlasy, smýkání, házení předmětů, znehybňování oběti atd.);
psychické násilí (slovní týrání, ponižování, zesměšňování, permanentní kontrola, výslechy, vyhrožování atd.);
sexuální násilí (všechny intimní kontakty, které jsou na oběti vynucovány proti její vůli);
ekonomické násilí (zamezení možnosti disponovat s finančními prostředky, zákaz získání zaměstnání, neposkytování finančních prostředků, vystavování hladu atd.);
sociální násilí (zamezení kontaktu s rodinou či přáteli, zákaz využívání komunikačních prostředků, sociální izolace atd.).

Jaké jsou znaky domácího násilí?

Mezi obětí a násilníkem je blízký vztah, ať už se jedná o partnerský, příbuzenský atp.
K domácímu násilí obvykle dochází v soukromí, ale to nevylučuje, že k napadení nemůže dojít i na veřejnosti
Domácí násilí je těžko prokazatelné (především ty formy, které nezanechají fyzické stopy)
Domácí násilí má svou dynamiku, útoky jsou opakované, obvykle se stupňují v četnosti a intenzitě

Co je dynamika domácího násilí?

Dynamikou domácího násilí rozumíme soubor mechanizmů probíhajících ve vztahu, které přispívají k páchání násilí ze strany násilné osoby a na druhé straně zabraňují týrané osobě násilný vztah opustit. Pro násilný vztah je typické střídání fází, které jsou označovány jako fáze napětí, fáze násilí a fáze klidu. Tyto 3 fáze na sebe plynule navazují a je možné si je představit jako zužující se spirálu, která ukazuje, jak se jednotlivé fáze střídají a postupně dochází ke zkracování období mezi nimi.

Na klidovou fázi, která způsobuje setrvání oběti v násilném vztahu, plynule navazuje fáze napětí, kdy je oběť schopná vycítit, že se schyluje k fázi násilí. Snaží se tuto nejhorší fázi co nejdéle odvracet, vychází násilnému partnerovi vstříc, ale není v její moci situaci zvrátit a nevyhnutelně přichází fáze násilí, protože násilný partner je ten, kdo potřebuje mít nad obětí moc a udržovat ji pod kontrolou. Ve chvíli, kdy je oběť oslabená po útoku, zraněná a ponížená a často neví, kudy dál, ukazuje násilný partner svou tzv. „lepší tvář“ a dává oběti zažít období klidu. Fáze klidu však není trvalá, postupně opět dochází ke vzrůstání napětí, které je následováno násilným atakem.

Takto se nebezpečná spirála udržuje v pohybu a pravidelné střídání třech fází se stává pastí pro oběť. Jak je uvedeno výše, zejména ve fázi klidu se oběť snaží věřit, že se násilný partner změní, že bude lépe, má tendence fáze násilí vytěsnit. Pokud by se pouze stupňovaly násilné ataky, oběť by snáze našla sílu vztah opustit, ale protože zná i „dobrou tvář“ agresora, je pro ni velmi těžké násilný vztah ukončit. Období klidu však není jediné, co přispívá k setrvání oběti v násilném vztahu, svou zásadní roli sehrávají pocity studu, viny a strachu, které spirálu násilného vztahu věrně provází. Násilný partner využívá v období klidu manipulativních technik, kterými se oběť snaží přesvědčit, že za násilí ve vztahu je zodpovědná ona sama. Ruku v ruce s omluvou z jeho strany většinou přichází obvinění oběti, že ona je zodpovědná za útok, že partnera vyprovokovala, špatně se zachovala, špatně odpověděla, udělala věci jinak, než partner očekával. Oběť tak postupně přistupuje na to, že ona sama zavinila násilné chování svého partnera. Vedle pocitů viny se začínají objevovat pocity studu, že oběť není dostatečně schopná udržet si kvalitní a respektující vztah. Pocity strachu se zpočátku objevují po násilném napadení, ať už slovním nebo fyzickém, později je strach přítomen ve všech fázích. Oběť je v permanentním napětí, protože nikdy neví, kdy se fáze klidu začne obracet a spirála se s osvědčenou jistotou opět dotočí do fáze násilí.

Jak skutečně vypadá násilí na ženách v ČR?

Práva obětí trestného činu

Obětí trestného činu, kam patří také domácí násilí (respektive týrání osoby žijící ve společné domácnosti) se může stát kdokoliv. Zároveň může být těžké se v celé situaci, ale i právech a možnostech, vyznat. Zákon přitom na oběti trestných činů pamatuje a oběti mají určitá práva, například na právní poradenství zdarma. Informace o právech obětí trestných činů naleznete v seriálu informačních videí.

Informace o domácím násilí pro neslyšící

Další informace k tématu

Více informací k tématu domácího a partnerského násilí naleznete zejména v našich publikacích a výzkumných zprávách (sekce Vydali jsme, kterou najdete na tomto webu), například ve výzkumné zprávě Bariéry v systému pomoci obětem partnerského násilí, nebo v brožuře s informacemi pro oběti domácího násilí a jejich okolí Vaše právo.

Zdroje:

[1] Rada Evropy, Shromáždění pro prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, CETS 210, čl. 3b. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/090000168008482e.

[2] World Health Organization. Violence against women. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs239/en/.

[3] Český statistický úřad. https://www.czso.cz/documents.

[4] http://www.tojerovnost.cz/images/analyzy/Analyza-vyskytu-a-latence-DN.pdf